Rok 2017 byl pro velkou část českých autobazarů zlomový.
Asociace prodejců použitých autobazarů – automobilů (APPAA) zveřejnila meziroční bilanční zprávu o stavu prodeje použitých automobilů na českém trhu. Podle APPAA ukončilo svoji činnost za posledních 12 měsíců 56 prodejců ojetých vozidel. V 87 % případů se jednalo o prodejce s méně než 50 vozy v nabídce. Dalším třinácti prodejcům nebylo členství v APPAA prodlouženo. Důvodem byly především jejich nekalé obchodní praktiky.
Podle APPAA je za neuspokojivým stavem českého trhu s ojetými vozidly především nedokonalá legislativa. „Nikde v západní Evropě nerezonuje téma ojetých vozidel tolik, jako v České republice,“ říká předseda APPAA Petr Přikryl. Podle něj je to proto, že prodej ojetých vozidel není v ČR nijak regulován a odehrává se v podstatě ve stejných mantinelech jako v devadesátých letech.
„Například ojetá vozidla může prodávat kdokoliv, a to dokonce i bez patřičné odbornosti,“ varuje Přikryl. V praxi se tak mnohokrát setkal s prodejci, kteří neměli ani elementární technické znalosti a přijímali do prodeje vozidla po totálních haváriích nebo v naprosto žalostném technickém stavu. „Taková vozidla se stále dokola dostávají do oběhu a jsou nebezpečím českých silnic,“ varuje Přikryl.
Dalším problémem je podle Přikryla urputná nechuť českých úředníků kvalifikovat stáčení tachometrů jako trestný čin. „Například akce německých policistů, kteří zabavili při speciální akci více než 300 vozidel s přetočeným tachometrem a zatkli několik desítek lidí, je proto v ČR naprosto nemyslitelná,“ a dodává: „Přetáčení tachometrů je totiž v ČR legální.“
Ačkoliv se legislativa nezměnila, počty stížností na autobazary se snížily. Zákazníci jsou informovaní a nakupují čím dál tím více ve velkých bazarech. Tedy v těch, které mají v nabídce alespoň 100 vozidel. Kultivace trhu s ojetými vozy se tak v ČR odehrává podle Přikryla především díky tlaku trhu a férovému chování velkých prodejců a dealerů. „Ale to je zoufale málo,“ myslí si Přikryl. Podle něj by měl stát více chránit zákazníka, vymezit pravidla pro obchod s ojetinami a více spolupracovat s profesními organizacemi a asociacemi.
Podle Přikryla je důležité, aby autobazary měly oporu v legislativě. „Přístup k informacím o vozidlech je v ČR prakticky nulový,“ říká Přikryl a pokračuje: „Například databáze Ministerstva dopravy je přístupná pouze majitelům vozidel, nikoliv zájemcům o koupi. Navíc obsahuje informace s STK, které však u dovezených automobilů do systému vkládají již upravené údaje.“ Jako příklad uvádí stížnost kupujícího, který reklamoval nákup vozidla od prodejce v Karlových Varech s přetočeným tachometrem o 400 tisíc kilometrů. V systému Ministerstva dopravy byl vložen údaj z STK, která vozidlo kontrolovala až po přetočení tachometru, zákazník se tedy domníval, že stav km je v pořádku! Ačkoliv se jednalo o prodejce, který opakovaně prodává vozy se stočeným tachometrem, je na něj současná česká legislativa zatím krátká,“ konstatuje Přikryl.
Není to ale jediný problém malých bazarů. Podle serveru www.recenze.top patří mezi nejčastější nedostatky malých autobazarů především:
- Nemožnost kontroly v externích servisech před nákupem vozu
- neseznámení zákazníka s technickým stavem vozu před nákupem
- absence reklamačních oddělení a nedostatečná komunikace při případném problému
- právní problémy při prodeji komisních vozů, kde je většina malých bazarů pouze zprostředkovatelem
- neúplná a nezdokladovaná servisní historie vozů